Jdi na obsah Jdi na menu
 


 12.12.2010

 Přidávám pár fotek z některých našich lovů:

23.10.2010 - můj první jezevec. Achillískovi se móóóc líbil :-)

 jezevec.jpg

 achillisek-radi-s-jezevcem.jpg

 23.10.2010 - Tom ulovil jelena šesteráka

sesterak.jpg

26.9.2010 - Tomův jelen - nerovný osmerák

nerovny-osmerak.jpg

17.9.2010 - sele - ulovila jsem ho na měsíčku a hledala za svitu mobilního telefonu, protože mi nesvítila baterka :-))

 sele.jpg

30.8.2010 - lončák

loncak.jpg

A ještě dvě lištičky z 20. a 25.8.2010

liska-20_8_2010.jpg

 

 

 

 

liska-25_8_2010.jpg

 

26.6.2010

Za jedné krásné letní měsíční noci se Tomovi podařilo ulovit lončáka. Heruša už to bere jako běžnou záležitost, pro Achilla je to vždycky zážitek.

 

 Obrazek

 Obrazek

13.6.2010

Ráno jsem ulovila dva čuníky  ! To se mi ještě nikdy předtím nepodařilo. Seděla jsem na kazatelně a v dálce pozorovala, jak se loukou blíží prasata. Váhala jsem jestli jim mám jít naproti, protože jsem se obávala, že mě obejdou. Tak jsem se na ně soustředila, že jsem si téměř nevšimla, že z lesa naproti kazatelně začali vybíhat lončáci. Bylo jich minimálně 10, jeden jak druhý. Počkala jsem až přeběhnou přes úžlabí ke kazatelně a když se jeden z nich postavil pěkně na široko, tak jsem vystřelila. Po ráně padl do trávy, rychle (vzhledem k tomu, že mám kulobrok, mi to zase tak rychle nejde) jsem přebila, kdybych ho musela dostřelit, ale protože zůstal ležet, mohla jsem sledovat, kde jsou ostatní. Ti se samozřejmě vydali zpět do bezpečí lesa, ale pár se jich ještě zvědavě zastavilo tak 100 m ode mě. Bylo ještě trochu šero, ale v mojí nové optice jsem je krásně viděla. A tak jsem se odhodlala a ještě po jednom z nich vystřelila. Po ráně všichni odběhli do lesa. Chvíli jsem počkala a šla vyvrhnout první prase. Byla jsem si jistá, že zůstalo v ohni... Ale chyba lávky... Když jsem byla asi 20 m od něj, tak se zvedlo a pelášilo do lesa. Pokusila jsem se mu nadeběhnout, abych ho dostřelila, ale nepodařilo se. Nechala jsem to být, abych ho před sebou zbytečně nehnala kdoví kam, označila jsem nástřel a věděla, že bude mít Heruša práci. S trochu pokaženou náladou jsem se vydala najít druhý nástřel a doufala, že najdu i čuníka. Ale ani tady jsem nebyla úspěšná. Zlobila jsem se na sebe, že jsem to všechno pokazila a vydala se pro Herušu. Nebylo to jednoduché, protože jsem jí neměla na co nasadit. Ale poradila si. Nejprve vyrazila evidentně po stopě živých prasat, tak jsem ji nechala chvilku vybouřit. Když jsme se vraceli na místo předpokládaného nástřelu, zvedla najednou hlavu a začala větřit. Bylo vidět, že to je ono. Párkrát si stopu ověřila a pak se neomylně vydala do lesa, kde asi po 30 m leželo již zhaslé prase. To byla úleva!!! Z nástřelu to bylo tak 80 m a nikde jsem neobjevila ani kapku barvy. Bez Hérry bych prase hledala asi dost dlouho. Po vyvržení jsem vzala Herušu na druhý nástřel. Koukala trochu divně, asi nechápala, proč jdeme pryč od úlovku. Z nástřelu se nejprve trochu vlažně vydala po stopě, ale po chvilce už to byla Heruša, jak ji znám... Opřela se do řemene a bez zaváhání mě dovedla ke zhaslému kusu. Byl to krásný zážitek, neumím si představit, že bych neměla psa...

 

Obrazek 

28.5.2010

Nakonec se i mně podařilo ulovit srnce, vidláka, odhadem 5, 6 let.

 

 Obrazek

  Obrazek

 Achillískovi se srnec líbilObrazek

19. a 20.5.2010

Začátek lovecké sezóny srnců jsme trávili na lovecké chatě. Já ráno poctivě vstávala, déšť nedéšť, a obeznávala všechny srnce v blízkém i vzdálenějším okolí, Tomáš klidně spal a do lesa se vydával až večer. A jak už to někdy v životě chodí... Já neulovila nic a Tomáš dva srnce . A opravdu parádní!

Heruša spokojená po úspěšném dosleduObrazek 

   Obrazek

Obrazek

Raritní srnec z 20.5.2010

Obrazek 

Obrazek

22.4.2010

 

Obrazek 

15.4.2010

 

Obrazek 

Achilleskovi se čuník moooc líbil, nebál se a po chvíli se pokoušel cupovat slecha .

 

2.1.2010 - Rok 2010 se mi podařilo zahájit úlovkem lišky v krásné zimní srsti.

 

liška_1_2010.JPG

29.12.2009

Taky Tomášovi se konečně po dlouhé době podařilo ulovit divoké prase - lončačku.

 

Obrazek 

21.12.2009

 

Po dlouhé době se mi vrátilo lovecké štěstí v podobě úlovku selete. Herušu jsem bohužel kvůli velkým mrazům a její březosti raději nechala doma a tak se z čuníka radovala až doma. 

 

Obrazek    Obrazek

Obrazek  Obrazek  Obrazek

4.12.2009Tom ulovil pořádného lišáka!

   Obrazek

14.8.2009

Ulovila jsem selátko! A docela jsem se u toho nasmála ... Když jsem brzy ráno přicházela ke kazatelně, poblíž už baštila bachyně se selaty. Odložila jsem Herušu a opatrně se přiblížila, abych mohla střílet. Chvíli trvalo, než se jedno ze selat oddělilo a bylo možné vystřelit. Po ráně zmizeli a protože se teprve rozednívalo, neviděla jsem ani dalekohledem, jestli tam sele leží nebo ne. Přivolala jsem Herušu a ještě jsme si sedly na kazatelnu, abychom počkaly tak 10 minut než se půjdeme podívat na nástřel. A bylo to dlouhých 10 minut, kdy jsem přemýšlela, jestli jsem ránu neuspěchala nebo jinak nepokazila. Herušu jsem odložila kousek před nástřelem a šla zjistit, jak to vypadá. Na nástřelu bylo dost barvy, připadalo mi, že sele musí být blízko. Rozhlédla jsem se, ale nikde ho neviděla. A tak jsem vzala barvářský řemen a přivolala Herušu. Nasazování barvářského obojku a řemene je jakýsi "rituál", abych Herušu navnadila, že budeme hledat prasátko. Heruša se na mě tentokrát dívala poněkud divně, trochu jako na blba , což jsem vzápětí pochopila. Když jsem ji s povelem "hledej prasátko" nasadila na nástřel, udělala tak 3 kroky a loupla po mě okem... Sele tam leželo v asi 30 cm smrkovém náletu 1,5 metru od nástřelu . Nechápu, jak jsem ho mohla přehlédnout!!! Heruška si vysloužila mohutnou pochvalu, jak je šikovná  a bylo po všem. To byl dosled!!! Vyprávěním jsem pak pobavila ještě dost svých přátel...

 

 Obrazek

26.7.2009

Mám letos opravdové lovecké štěstí. Včera ráno se mi podařilo ulovit srnce obeznaného 20.7. Ten den jsem si jen tak "na čumendu" sedla na kazatelnu, kde jsem už asi 2 roky nebyla, a ze které je nádherný výhled na všechny kopce v našem kraji. Ačkoliv srnec přišel téměř ke kazatelně, nebyla jsem schopná ho ve vysoké trávě pořádně přečíst. Jen jsem poznala, že pravý parůžek je trochu neobvyklý. Na vycházkách za ním jsem si užila srnčí říji, viděla velmi dobrého nerovného osmeráka, několikrát jsem už měla prst na spoušti a na poslední chvíli jsem si to rozmyslela a znovu vzala dalekohled abych se přesvědčila, že to bude správný lov. Nakonec se to i přes občasné komplikace (třeba když se u kazatelny utábořili i s autem Němci a nehodlali odejít i přes několikeré upozornění, že je zde chráněná krajinná oblast a že vjezd motorovým vozidlem doprostřed louky a táboření je zakázané... Když jsem zjistila, že si z pod kazatelny udělali WC, tak jsem se tak rozlítila, že se radši sbalili a odjeli... Když jsem rozčílená, umím vždycky perfektně německy  ) podařilo! Srnec zůstal v ohni, a tak byla Heruša bez práce.  

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

 

 

 

Obrazek

Doňula už se mnou do lesa nemůže, jeho klouby a srdíčko mu to bohužel neumožňují, a tak jsme mu se srncem udělali alespoň fotku. 

 Obrazek

13.7.2009

Dnes se nám podařilo ulovit dalšího srnce! Pořádně nás potrápil. Poprvé jsme ho s Hérrou potkaly 4.7. při večerní šoulačce.  Stál poměrně daleko v kraji lesa, ale podle postavy a chování bylo vidět, že se nejedná o žádného mladíka. Parůžky měl z profilu zahnuté jako koza , a tak jsem se rozhodla pokusit se ho lépe obeznat a případně ulovit. Chodila jsem s Hérrou na lov srnce každý večer, poznávala jeho zvyky, střídala místa, kde jsme na něj čekaly, několikrát promokla až na kost... Několikrát nás zradil vítr nebo jsme čekaly příliš daleko a při pokusu přiblížit se jsme ho zradily, pak přišel nepozorovaně a začal honit srnu, kterou jsme už hodinu pozorovaly a společně zmizeli v lese... Měla jsem ale možnost poznat, že se jedná o starého špičáka. Hérra na našich večerních procházkách prokázala opravdu pevné nervy, když okolo ní při odložení na pár metrů procházela srnčí zvěř.

Nakonec se nám srnce podařilo srnce ulovit při jedenácté lovecké vycházce, když už jsem skoro přestávala věřit v úspěch. Radost byla obrovská a ještě větší, když jsme podle chrupu zjistili, že mu bylo už 8 let! Trochu se podobá mému letošnímu prvnímu srnci a vzhledem k tomu, že byli oba uloveni v téže lokalitě, je pravděpodobné, že mají společné geny.

ObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

22.6.2009

Dnešní den  byl po lovecké stránce opravdu úspěšný. Tomáš ulovil srnce a já lončáka. Hérra mě provází na každý lov a při lovu lončáka se mi to opravdu vyplatilo. Lončák po ráně vůbec neznačil a odběhl jako bych ho chybila. Protože se začínalo stmívat, šla jsem se rychle podívat na nástřel a zjistila, že nechybila. Na nástřelu byla barva z plic, a tak jsem došla pro barvářský řemen a vyrazily jsme. Barvu jsem ztratila hned po pár metrech a tak mi nezbývalo než věřit Heruše. Ta za to vzala a asi po 60 ti metrech ostře zatočila do houštiny. Nechtělo se mi věřit, že je to dobře a snažila jsem se jí vrátit. Hérra se ale naštěstí nedala, a tak jsem posvítila baterkou a lončák tam ležel zhaslý!!! Je to pro mě další výborná zkušenost. Ačkoliv to byl relativně krátký dosled, bez Hérry bych lončáka ten večer jen těžko našla a musela bych tam ráno, za světla. Takže díky!!!

Přidáváme ještě pár fotek z lovů lišek, ketré se nám letos opravdu daří! V červnu jsme jich prozatím dohromady ulovili 6.

ObrazekObrazek

 

ObrazekObrazek

 


Tomášovi se 23.5. podařilo ulovit srnce ročka, knoflíkáře, velmi slabého a zastřečkovaného. Z chovatelského hlediska to byl opravdu dobrý odlov. Přejeme mu Lovu zdar!

A abychom s Hérrou nezůstaly pozadu, tak jsme hned další den ulovily lišku. Tentokrát měla Heruša příležitost vyzkoušet si i krátkou dohledávku.

ObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

 

18.5.2009

Dnes se nám s Hérrou podařilo ulovit srnce, čtyřletého špičáka. Obeznala jsem ho ráno předtím při šoulání, ale byla jsem tak roztřesená, že jsem nemohla střílet. Ani týž den večer jsem si ještě netroufla vystřelit, potřebovala jsem ho nejprve pořádně přečíst. Nakonec se lov podařil další den večer. Hérra byla úžasně poslušná, srnec lámal asi 15 metrů od ní a ona zůstala jako přibitá. Srnec po ráně pouze odskočil a zůstal v ohni, a tak si Heruša procvičila pouze odložení. Byl to dobrý lov, srnec byl velmi slabý ve zvěřině i v trofeji.

Obrazek Obrazek